Pojď dál

Letošní podzim je před naším domem výjimečně rozkvetlý. Ne vždy se mým rostlinkám tak daří. Tahle "sněhová princezna" (Lobulária Snow Princess) mi letos vykvetla už podruhé. Muškáty musí být snad u každého domu. Mám jich celou řadu na balkoně na druhé straně domu, před domem jen jeden truhlík Letos mi největší radost dělají fuchsie. Mám jich několik druhů a letošní počasí jim asi hodně svědčí, protože vyrostly do takové velikosti. Vedle fuchsií je "převislý bambus". Pod takovým jménem jsem jej koupila, ale je to druh trávy. Je to úžasná rostlina. Když jsem ji zasadila, bylo to jen asi deset lístečků, a teď je tu toto.  Příští rok jej zkusím nakombinovat s něčím kvetoucím.  Hortenzie je moje oblíbená rostlina.  Letos má sice méně květů než obvykle, ale ještě stále nasazuje na další.  Nevím, jestli ještě stihnou vykvést. Dnes ráno byla teplota jen málo nad nulou.  Tak tyhle "bonsaje" mám na terase. Je to moje zábava.  Většinou jsem je vypěstovala z malého st...

Po roce už zase rostou. Co dodat víc. Je to radost sbírat ty krásné hříbečky.  Muchomůrky nesbíráme, ale o to raději je fotím. Jsou to krásky našich lesů. Pupavu jsem od dětství neviděla, tak ji sem také vkládám. Tu jsme teda taky nesbírali. Pravda je, že jsme ty mladé v dětství také jedli. Chutnaly jako kedlubna. Očistit, nakrájet, sníst. Ty první vždycky sníme. Sušíme a zavařujeme až ty další.  

Dnes jsem vzala NW hůlky a vyrazila po dlouhé době do lesa. Nejraději bych tam chodila každý den, ale bohužel je letos hrozně moc vody. Tráva je nejméně do poledne vlhká a než dojdu pěšinkou do lesa, jsem celá mokrá. Už jsem ale bez našeho  Černého lesa  nemohla vydržet a tak jsem se tou mokrou trávou "probrodila".   Jak si tak kráčím lesem najednou mám pocit, že na mě někdo kouká. A kouká dost jedovatě. Je to totiž spousta jedovatých vraních ok.  Já na ně koukala docela překvapeně, protože jsem je ještě nikdy "na živo" neviděla. Je pravda, že  v květnu  jsem je viděla kvést. Na to už jsem zapomněla.   A ty jedovaté pohledy mě přiměly, porozhlédnout se po lese. Co že to kvete na podzim u nás v lese. A ejhle, dokvétají netýkavky a chystají se střílet svoje semínka do dálky. Jsou to šikulky. Třezalka tečkovaná už si svoje splnila a jsou vidět jen poslední kvítky. Líska ukazuje svoje oříšky, ale ještě nejsou zralé. Skromný vratič kvete stále. Má...

,  Tak už jsem se dlouho nechlubila, tím co tvořím. Dnes tedy shrnutí za více než dva měsíce. Batoh podle  Lucie  jsem ušila jako dárek k narozeninám a je z krásné exoticky potištěné koženky s červenými ptáčky a pivoňkami. Černá koženka na bocích připomíná pštrosí kůži. Neměla jsem v době koronaviru jiný než modrý zip. Nakonec si myslím, že ten zrovna batůžek pěkně oživil.  Fotila jsem na naší krásně rozkvetlé azalce před domem. Podle toho je taky vidět, že už je to nějaký pátek, kdy jsem věci fotila. Dnes, po deštích, je azalka celá rezavá. Nezbývá, než se těšit na její bílé květy zase za rok. Tady je vidět zadní strana batohu, která je ušita z 3D síťky kvůli větší prodyšnosti. Použití síťky se mi osvědčilo i na zadních stranách sportovních ledvinek. Také oblíbené šití pro miminko jsem si užila.    A teď k těm varkočům. Asi většina z vás neví, co to je. Já to taky nevěděla. Mrkla jsem na  Wikipedii , Pinterest a i jinam na internet a nakonec je oběma ...

Teprve dnes jsem objevila u  Kateřiny   foto výzvu s názvem Barevný týden. Foto výzvy mě baví. Je zajímavé, jak je kdo pojme. Vkládat příspěvek každý den na blog bych asi časově nezvládla. Navíc dnes poprvé používám nový blogger a jsem z toho úplně vedle.  Ti, kdo ke mně občas zavítají, vědí, že bydlíme kousek od  Zelené hory  a já ji také často fotím.  Tak tedy Zelená hora a barvy. Žlutá - na svahu u křížku rozkvetly tyto květy. Je to nejspíš nějaký druh mochny. Růžovou jsem fotila na hřbitově na hrobě mého tatínka a prarodičů. Květiny se jmenují Osteospermum. Vloni kvetly celé léto. Je to kytička, která v našich podmínkách nepřezimuje. Mně se to ale ve skleníku podařilo a tak bude zdobit i letos. Fialovo - modré chrpy také kvetou na svahu pod poutním místem. Bílé kopretiny jsem našla kousek dál za naší ulicí. Červený muškát v našem truhlíku  Modré jsou chrpy mezi obilím. A tahle je celá barevná - naše krásná Zelená hora.