Pojď dál

Už je to uděláno, už je to hotovo. Tak si teď prozpěvuji. Dílo započaté někdy v roce 2017. Po té na dlouho přerušeno a nakonec došito. Šilo se v Bellet klubu,dnes  Pepitta klub  . Nikdy před tím jsem aplikace nešila a tak to byla velká výzva. Zadní strana je drobný zelený puntík. Když jsem fotila pověšené na šňůře, sluníčko svítilo proti a udělalo tento zajímavý efekt.

Kabelek typu messenger jsem našila spoustu a tak se mi zdálo celkem snadné splnit přání mé sestry, že by takovou kabelku chtěla taky. No, jo, ale přání bylo : černou. To samo o sobě je dost hrůza a mě nenapadlo nic hloupějšího, než použít umělý semiš. Něco tak třepivého a živého jako je tato látka, jsem ještě nezažila. A nakonec není ani černý. Ani reflexní paspule nechtěla poslouchat. Natrápila jsem se s ní až hrůza. Nakonec nevyšla až tak zle, ale spokojená s ní nejsem. Uvidíme, co na to budoucí nositelka. A proč fotograf z Brixenu. No přece kvůli nádherné podšívce z anglické látky Makower.  A to nejhezčí nakonec. I u nás se zdá, že jaro přijde. Čemeřice je první.

Malý projekt z časopisu  Pepitta , ale dobrý nápad. Kapsička na svačinu má vnitřní podšívku z materiálu TERMOLIN AL, který je hydroizolační. Dá se tedy třeba nachladit v ledničce a nebo naopak udrží teplou svačinku. Když už byl materiál zakoupený našila jsem kapsiček hned několik. Rozdám je vnoučátkům, aby měly na jarní výlety stylové ekologické svačinky bez igelitů. Svačinka se zabalí jen do papírových ubrousků.