Konečně jsem zase něco ušila a podzimní pozvánka na Vysočinu

Ač to tak nevypadá, nejvíc ze všeho bych ráda něco šila. Nicméně nechci svoje okolí obtěžovat svými amatérskými výrobky a navíc v létě jsem ze všeho nejraději venku a tomu podřizuji svoje aktivity. 

Před pár lety jsem objevila Nordic Walking a to mi dává radost, fyzičku i prostor pro fotografování přírody v mém okolí. 

 Takže jsem si ušila kabelku Isabelu . Musím si ji nechat, protože je hodně nedokonalá a v podstatě se mi možná bude i hodit. Většina mých kabelek už naznala dostatečné obnošení. Je ušitá podle návodu Lucie z blogu Ama-tér.cz 

https://www.ama-ter.cz/

Použitá "designová" látka je zbyteček z šatů, které mi maminka ušila jako mateřské, když jsem čekala dceru. Té je dnes víc než 40 let. 

 Podle Lucie jsem už šila více věcí. Geniální jsou její ledvinky. Vše je dokonale popsané

a šije se samo. 

Kabelka má uvnitř přepážku a kapsičku. Nevím, jestli je to dobře vidět.

               

Můj stroj neprošije tolik vrstev koženky a ani nemám tak dobrou nýtovačku, abych poutka upevnila, jak radí Lucie. Tak jsem použila "selský rozum" a přišila ručně.
Podzim jsem většinou neměla moc ráda. Ukončoval moje nejoblíbenější roční období - léto. Teď už jsem jej vzala na milost, je totiž velice fotogenický a já už taky začínám prožívat "podzim života". U nás na Vysočině je  letos krásný a tak vám jej kousek posílám.

Labutě se radovaly, že přišel konečně ranní mrazík a nikdo už jim nezavazel na pláži u Piláku.

Poslední motýlci se ještě vyhřívají na naší zahradě.

Konventský rybník v podzimních barvách.

Ten stejný rybník, ale už je vidět zámek a bazilika Nanebevzetí panny Marie.

    A ještě jeden pokus s kuličkou.

Pohled k Vysokému. U té lípy je starý kříž. Málokdy se tam dá přijít. Buď je to blátivé a nebo je tam elektrický ohradník a krávy. 

Takhle vypadá Zelená hora, když si s ní hraje ranní mráz.

A takhle vypadá, když za ní zapadá slunce.

A nakonec můj věneček na dveřích z toho, co zahrada dala.

Mějte hezké podzimní dny.