Pojď dál

 Zadání znělo: Peřinky pro panenku. No, tak jsem si trochu vyhrála. Testovala panenka  Markétka  v postýlce, kterou před 35 lety vyrobil manžel dceři k vánocům. Stále slouží. Venku je stále mlha, ale minulý pátek se s ní pralo i sluníčko a tak jsem se vydala fotit na Zelenou horu.                                                                  A nebyla jsem sama, kdo tam fotil. Včera jsem si vzala do lesa novou hračku.                             Poslední letošní houbaření. V listopadu jsme nikdy dříve na houby nechodili. Přeji všem hezké a lepší dny.

Ti, kteří tady žijí, to vědí, ale já bych ráda ukázala i všem ostatním, jak je u nás krásně. Díky nařízení vlády se s nikým nestýkáme, ale o to více chodíme do přírody. Doufám, že fotky mluví za vše. V Sázavě teče letos opravdu hodně vody. Cesta za Tokozem. Následujících sedm fotek je hodně výjimečných a to tím, že hladina Pilské nádrže je klidná jako zrcadlo. To se opravdu nestává, protože u nás vždycky fouká. A tady naše krasavice Zelená hora. Koupe se v podzimním Konventském rybníku. Kravičky se pasou pod rozhlednou Rosička Pohled z rozhledny Rosička. Pozorný divák si všimne vlevo Zelené hory. Mokřady u Konventského rybníku. Cestou na rozcestí U Salvátora. Buky v lese U Salvátora. Sluneční záře u studánky Salvátorky. Nakonec naše zahrada, která se už taky podzimně vybarvila. Zazimováno Přeji všem šťastnou cestu do lepších časů.  

Už jsem opravdu dlouho nic pořádného neušila a moc se mi po šití stýskalo. Nicméně bylo léto, krásné léto, a mě to stále hnalo ven. Taky jsem, myslím, načerpala spoustu vitamínu D pro boj s viry.  Do čeho jsem se pustila nejdřív: do filatelistické taštičky. Po pěti letech nošení,  "Pařížan"  už dosluhuje a tak si majitel, který je mimo jiné filatelista zaslouží novou. Tyto taštičky vznikaly původně na cestovní knížky Průvodce cestovatele, ale  nakonec mají mnohostranné využití. Látku mám už dlouho a je to filatelistická látka. Dala jsem si záležet na předních kapsičkách, aby americká známka nebyla moc poškozená. Na zadní straně  s Novozélandskou známkou je kapsa na zip na důležitější věci. Vstup do taštičky je koženkový, aby se tolik nešpinil. Tolik jsem se na šití těšila a chtěla si je opravdu užít. Měla jsem v plánu ještě dvě ledvinky pro moje milé kamarádky. No jo, ale co čert nechtěl. Stroj se mnou přestal ale úplně kamarádit. Nepomohlo vyčistění, výměn...

Letošní podzim je před naším domem výjimečně rozkvetlý. Ne vždy se mým rostlinkám tak daří. Tahle "sněhová princezna" (Lobulária Snow Princess) mi letos vykvetla už podruhé. Muškáty musí být snad u každého domu. Mám jich celou řadu na balkoně na druhé straně domu, před domem jen jeden truhlík Letos mi největší radost dělají fuchsie. Mám jich několik druhů a letošní počasí jim asi hodně svědčí, protože vyrostly do takové velikosti. Vedle fuchsií je "převislý bambus". Pod takovým jménem jsem jej koupila, ale je to druh trávy. Je to úžasná rostlina. Když jsem ji zasadila, bylo to jen asi deset lístečků, a teď je tu toto.  Příští rok jej zkusím nakombinovat s něčím kvetoucím.  Hortenzie je moje oblíbená rostlina.  Letos má sice méně květů než obvykle, ale ještě stále nasazuje na další.  Nevím, jestli ještě stihnou vykvést. Dnes ráno byla teplota jen málo nad nulou.  Tak tyhle "bonsaje" mám na terase. Je to moje zábava.  Většinou jsem je vypěstovala z malého st...

Po roce už zase rostou. Co dodat víc. Je to radost sbírat ty krásné hříbečky.  Muchomůrky nesbíráme, ale o to raději je fotím. Jsou to krásky našich lesů. Pupavu jsem od dětství neviděla, tak ji sem také vkládám. Tu jsme teda taky nesbírali. Pravda je, že jsme ty mladé v dětství také jedli. Chutnaly jako kedlubna. Očistit, nakrájet, sníst. Ty první vždycky sníme. Sušíme a zavařujeme až ty další.