Pojď dál

 Krásné Vánoce a šťastný krok do nového roku všem

 Když napadne sníh, hned má člověk vánoční náladu. Letos je začátek zimy opravdu romantický.  Takto vypadá pohled ze vchodu našeho domu. Naše ulice je slepá. Na konci je louka a za ní je vidět kostel Jana Nepomuckého na Zelená hoře. Čas Vánoc, čas dárků. Pro děti mám něco nakoupeno a pro kamarádky se každý rok snažím něco malého vyrobit. Letos jsem si nápad půjčila od  Mikšulky  Vánoční skřítci se mi moc líbili, návod je perfektní, ale na to jak je to maličký projekt, se člověk dost naběhá. Od stroje k žehličce a zpět. Lepší je šít jich víc najednou. Armáda skřítků Přidala jsem pár andělíčků A už jsem dostala první vánoční dárečky. Věnec z papíru mi darovala moje milá spolužačka Hanka.  Scházíme se pár spolužáků ze základky každou první středu už mnoho let. A adventní kalendář je od milé spolužačky Alenky. Ta navíc přidala i PF2021 v podobě losu.  Ten si setřu až na Silvestra. Ale škoda těch bonbonků. Na dveře jsem si udělala nový vánoční věnec. A takto vyp...

Ač to tak nevypadá, nejvíc ze všeho bych ráda něco šila. Nicméně nechci svoje okolí obtěžovat svými amatérskými výrobky a navíc v létě jsem ze všeho nejraději venku a tomu podřizuji svoje aktivity.  Před pár lety jsem objevila Nordic Walking a to mi dává radost, fyzičku i prostor pro fotografování přírody v mém okolí.   Takže jsem si ušila kabelku Isabelu . Musím si ji nechat, protože je hodně nedokonalá a v podstatě se mi možná bude i hodit. Většina mých kabelek už naznala dostatečné obnošení. Je ušitá podle návodu Lucie z blogu Ama-tér.cz  https://www.ama-ter.cz/ Použitá "designová" látka je zbyteček z šatů, které mi maminka ušila jako mateřské, když jsem čekala dceru. Té je dnes víc než 40 let.   Podle Lucie jsem už šila více věcí. Geniální jsou její ledvinky. Vše je dokonale popsané a šije se samo.  Kabelka má uvnitř přepážku a kapsičku. Nevím, jestli je to dobře vidět.                 Můj stroj neprošije t...

Moje rodina je rozmístěna nejen po celé republice ale i na Slovensku, v dalších zemích naší unie, ale i za velkou vodou. Bohužel s některými členy rodiny už se kontakty ztratily, někteří zemřeli, o některých vím jen málo. Spojují nás naši předci. Ne všichni však o nich něco vědí. Tak se stalo, že hrob, ve kterém je můj pradědeček a prababička a její rodina, jsem nikdy neviděla, přestože jej moje maminka řádně platí. Ani ona zde nikdy nebyla. Hrob se nachází na malém hřbitově v Praze-Dubči. Již před dvěma roky jsme se s manželem rozhodli, že hrob najdeme. No, ale jet jen tak na hrob, to by pro nás nebyl výlet. V době "předcovidové" jsme cestovali každý rok po Evropě, nejvíce po Itálii, a teď už nám to chybělo. Oba jsme si uvědomili, že vlastně neznáme Čechy . Bydlíme na pomezí Čech a Moravy (Českomoravská Vysočina) v nadmořské výšce nad 500 m n m. Táhne nás to na Jižní Moravu, odkud pochází můj manžel a pak také do Slezska, kam se provdala dcera. Ale Čechy známe minimálně. Sn...