středa 10. února 2016

Batůžků není nikdy dost


Batůžků není nikdy dost. Někdy je potřeba velký, jindy malý a někdy zase takový prostřední. No, a právě potřeba prostředního u nás nastala. Vnouček má rád vláčky a já ještě kousek "vláčkové" látky měla, tak batůžek bude vláčkový. Je pravda, že bílá barva není moc praktická, ale nastříkala jsem jej nano-sprejem, aby něco vydržel. Ale dá se bez problémů i vyprat.












Batůžek je šitý podle střihu od Bellet z jednoho z jejích prvních časopisů Marina. Tento má však větší velikost než všechny předešlé. A že jich už pár bylo. A tak jsem si také vzpomněla na ten úplně první, který jsem šila před čtyřmi lety, a tedy jsem jej zde nepředvedla. Tehdy jsem k němu ušila i pastelkovník, na který moje vnoučátka zatím marně čekají. 






A ještě se pochlubím prvními posly jara na naší zahrádce. Čemeřice na sebe upozornila, když jsem byla fotit nový batůžek. Krčí se tam chudinka mezi suchou trávou. Je to  ale hrdinka a ani sníh, který se dnes snáší z oblohy, jí neublíží.








2 komentáře:

  1. S takovým batůžkem je radost vyrazit na výlet.

    OdpovědětVymazat
  2. Ten mašinkový se mi moc líbí. :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji, že jste se u mě zastavili.