Pojď dál

Štefan č.2 se rodil dlouho. Dílky jsem sešívala po chvilkách (ani nevím, kde jsem je vzala) doma a strkala do sáčku, který skončil na dně kufru, sbaleného na dovolenou. A tak ještě nenarozený méďa cestoval přes Rakousko a Slovinsko do Chorvatska. A tam, na balkoně, se postupně vylupovala jeho podoba. Času bylo dost a tak jsem si s ním mohla pěkně pohrát.  No není to fešák? Abych nezapomněla. Opět podle střihu od  Romany.   Panu "Googlovi" se taky líbil a tak mi ho takto vylepšil.

Štefan č.1 je ušitý podle bezvadného střihu od  Romany  a má číslo 1, protože určitě nezůstane opuštěný. Měla jsem strach, že se nepovede a taky jsem na něj neměla žádný materiál a tak padly sametové šatičky ze "sekáče". Nejvíc mě potrápilo oblečení. Vestičku jsem vzala na milost až třetí v pořadí a o čepici ani nemluvím. Méďa má rád přírodu Štefan rád odpočívá na sluníčku Medvěd je to odvážný a výšek se nebojí.

Opět jedna z mých oblíbených příručních tašek. Opět o trochu lépe vychytaná. Opět chyby. Ale to už tak u "hand made" bývá.  Taška je ušitá z krásné letní zahraniční látky a doplněna koženkou na dně a v horní vnitřní části. Toto se mi osvědčilo, protože tato místa se nejdříve opotřebí a ušpiní.  Zapíná se na magnet, ale v zadní části má kapsičku na zip.  Vejde se do ní pohodlně kniha i další důležitosti. Snad bude dobře sloužit. Tak ať žije léto. Ať žijí prázdniny.

Panenka Melánie se šila u  Romany  v březnu. Já ji dokončila na prvního máje. Má plstěné botičky s mašlí a růžičkami a vlásky v vlny "kudrnky". obličej je namalovaný vodou rozpustnými pastelkami

Deka a povlak na polštářek pro vnoučka. Je z krásné látky od návrhářky Debi Hron. Doplnila jsem jen puntíkovou borduru a ručně proquiltovala. Může sloužit v létě na přikrývání a nebo jako přehoz na dětskou postel.  .. a aby nebylo malému v postýlce smutno přidala jsem kamaráda. Je podle střihu, který nabízí na svém blogu  Ježikůže . Ona tam sice má postýlkovou andělku, ale pro kluka to musí být zase kluk. . Sladké sny

Josefínka se mi snad ze všech  Romančiných  panenek líbila nejvíc. Šila se před Vánoci a byla na lyžích. Já jsem se k ní dostala až teď o Velikonocích. Tak nějak jsem jí už ty kožešinky a lyže nedokázala vnutit, přestože za okny to vypadá jako v prosinci. Kroutila se a slibovala, že by chtěla být raději jarní zahradní víla. Tak jsem jí dala za pravdu a udělal z ní Jarní Josefínku. Josefínka má vlásky z vlny a háčkovaný košíček s kytičkou je parádnice, nosí korálky a náušnice a taky sama stojí Nicméně se mi holky doma začínají hromadit a tak uvažuji, že je budu nabízet k adopci. Co na to říkáte?

Těchto taštiček jsem už šila několik. Jsou takové skromné, leč velmi praktické. My totiž rádi cestujeme a bez pořádného průvodce nedáme ani ránu a tak má taštička rozměr podle něj. Po čase ale každá taková taštička ztratí svůj "lesk" a tak je třeba pořídit novou. Tak se zrodila tato kamarádka  "Pařížanky" . Ani muž se nestydí nosit takovou taštičku Taštička není na zip, aby se kniha dala rychle vyndat a tak je zip na zadní kapsičce nutný. Vejde se sem pohodlně  pas a peněženka. detail kapsičky ...a když vše dobře dopadne budou takto spolu bloudit nejen po Paříži...