Pojď dál

Těšení na jaro Moje celoživotní zkušenost je, že ať jsou Velikonoce kdykoliv, jaro přijde až po nich. Nějak to s tím úplňkem ve vztahu k prvnímu jarnímu dnu souvisí. Takže, nedá se nic dělat, ještě týden se budeme těšit.  I přes mrazivý den se mi podařilo umýt dvě okna, a přitom jsem ještě upekla chleba podle http://fizule71.blogspot.cz/search/label/Pe%C4%8Deme . Nohy mě z úklidu a mytí oken bolely, ale nabídka procházky mě okamžitě zlákala. Alespoň si donesu kočičky (zítra si je nechám posvětit) a větvičky na věneček na dveře.  Nakonec jsem věnečky udělala dva a použila na ně svoje ptáčky, které si stále dělám do zásoby. Lze jimi příležitostně potěšit.   Větvičky jsem naaranžovala do vázy, a hned to u nás vypadá jarněji. Ještě zbyla chvila času, tak jsem dočetla tuto záhadnou knihu.   Koukám z okna a slunko už se schovává za mraky . Tak to na jaro ještě moc nevypadá, ale vydržíme a dočkáme se. Děkuji všem, kdo ...

Až si jednou sečteš vrásky, až se tvůj vlak zastaví, čas ti vzpomínky i lásky odplaví, pak vyhledej můj telefon a zavolej ... Pojď dál a svlékni si plášť pojď dál, když trápení máš .... pojď dál .... Tak toto jsou jen úryvky písničky, která někdy v roce 1973 zazněla v představení "Skleněná pohádka" divadla SEMAFOR v Jablonci. Představení v rámci Jabloneckých trhů. V té době nebyl internet a tak o tomto nic na něm není  k nalezéní. Stejně tak se skoro nic nedozvíme o Janě Robbové, která zde, jako jedna z princezen, zazářila. Ať tak, nebo tak, tato písnička od té doby zní v mojí hlavě. A čím jsem starší, tím víc. Vítejte u mě.